Praha, 11. dubna 2025 – Stát a samosprávy ročně přicházejí přibližně o 1,5 miliardy korun kvůli nehlášenému ubytování řady soukromých poskytovatelů ubytovacích služeb. Šedá ekonomika zejména v turistických oblastech každoročně roste, pronajímatelé velmi často své hosty nehlásí a vyhýbají se ubytovacím poplatkům, daním a dalším platbám. Nemalým rizikem je i neplnění požárních a dalších předpisů. Úniky na výběru místního poplatku z pobytu ukazuje nová analýza, kterou dnes v Praze představil DIH Tourism 4.0, na které se podílel společně s agenturou CzechTourism.

„Digitální řešení v podobě systému e-Turista spolu s potřebnou legislativou, která je nyní v Poslanecké sněmovně, může tyto úniky příjmů zásadně snížit. A navíc, pomůže výrazně usnadnit obcím administraci a kontrolu výběru poplatků,“ uvedl Luděk Kühr z DIH Tourism 4.0, který je spoluautorem analýzy.

Jen za loňský rok obce vybraly z místních poplatků z pobytu 1,715 miliardy korun. Podle dat ze sítě mobilních operátorů ale reálný potenciál při současných sazbách činí minimálně 3 miliardy.

„Výzkum potvrdil, že příjmy z poplatků často neodpovídají skutečnému počtu návštěvníků. V některých lokalitách jde o rozdíl v řádu desítek procent – v praxi tak tato místa navštěvuje výrazně více turistů, než uvádějí dostupné statistiky. To má dopad nejen na výběr poplatků, ale i na rozhodování o investicích do veřejné infrastruktury. Naše analýzy pomáhají tato rozhodnutí lépe podložit a přizpůsobit je reálnému zatížení území. V konečném důsledku tak mohou podpořit odpovědné cestování i udržitelný rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci,“ řekl František Reismüller, ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.

O nejvíc přichází Praha, Jihočeský a Jihomoravský kraj

Analýza ukazuje, že Praha, Jihomoravský a Jihočeský kraj tvoří dohromady přes 40 % všech přenocování v ČR. Značná část ubytování však probíhá mimo jakoukoli evidenci – nejčastěji přes digitální platformy typu Airbnb a Booking.com. Tato přenocování nejsou zdaněna a nevztahují se na ně žádné zákonné povinnosti.

„Jako zástupci poctivých podnikatelů v cestovním ruchu vítáme digitalizaci této agendy. Věříme, že konečně vytvoří férové podmínky pro všechny. Dnes totiž poplatky platí hlavně hotely a penziony, zatímco šedá zóna sílí,“ řekl Jakub Juračka, předseda České unie cestovního ruchu.

Zavedení digitálního systému podporuje i Asociace hotelů a restaurací. „Digitalizace nám ulehčí práci a zefektivní výběr poplatků. Zásadní je zavedení registru ubytovatelů, který zajistí přehled o ubytovacích jednotkách a jejich provozovatelích. To je opatření, které jsme povinni převzít z evropského nařízení. Údaje, které obsahuje e-Turista se již léta sbírají ze zákona a ukládají po dobu šest let pro potřeby kontrolních orgánů. Dlouhodobě navrhujeme, aby se z registrace zcela vypustila adresa ubytovaného hosta, čímž by se snížil i počet údajů o hostech,“ řekl prezident této asociace, Václav Stárek.

Obavy z narušení soukromí lze vyřešit

Proti projektu e-Turista zaznívají obavy z možného zásahu do soukromí občanů. Podle Luďka Kühra jsou však liché.

„Systém lze nastavit tak, aby zpracovával data bezpečně a jasně omezoval a evidoval přístup k citlivým datům. A to paradoxně lépe než současné papírové domovní knihy. Je to moderní nástroj veřejné správy, žádný „šmírovací systém“. Úředníci neuvidí konkrétní jména, pouze počet ubytovaných, na základě něhož vystaví fakturu na poplatky za ubytování. Přístup bude mnohem přísnější, než jak je tomu u papírových evidencí,“ uvedl.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které projekt zastřešuje, připravilo úpravy tak, aby systém byl v souladu s GDPR i ochranou soukromí. Hlavním cílem e-Turisty je narovnat podnikatelské prostředí a zajistit spravedlivý výběr poplatků, které přímo pomáhají financovat místní infrastrukturu a služby.

Luděk Kühr

Spoluautor studie

DIH Tourism 4.0

+420 605 822 228

media@t40.cz

Jakub Juračka

Předseda výboru

Česká unie cestovního ruchu

+420 602 675 768

jakub.juracka@ceskauniecr.cz

Václav Stárek

Prezident

Asociace hotelů a restaurací ČR

+420 602 765 632

starek@ahrcr.cz

Odkaz na studii: MPP Analýza

e-Turista: Základní informace o projektu ve vztahu k novele zákona o cestovním ruchu

• Jedná se o novelu zákona o cestovním ruchu, která reaguje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 z 11. dubna 2024. To klade za úkol do května 2026 vytvořit jednotný registr, u nás známý pod pojmem eTurista
• Primárně se směrnice týká „tvrdého“ byznysu, kdy se z původního přivýdělku a spolubydlení v rámci tzv. sdílené ekonomiky stal vlivem síly sociálních platforem typu Booking.com a AirBnB normální byznys, kde řada poskytovatelů postupuje přinejmenším neférově, ale většinou spadá do šedé nebo černé ekonomiky
• Průzkumy Podbrdsku, v Polabí a Plzni, ale například i v horských obcích, které dělaly nezávislé vysoké školy (univerzita Plzeň + VŠE), je patrné, že až 60 procent krátkodobých ubytovatelů je mimo kontrolu obcí i státu
• Chybí obrovské množství peněz, odhady daňových úniků a nevybraných poplatků:
  • 500 milionů korun ročně nyní nedokáží vybrat obce na poplatcích za ubytované u registrovaných ubytovatelů (nehlásí zdaleka všechny hosty)
  • Pokud by se podchytili individuálové a podvádějící hotely, přínos by byl až 1,7 miliardy Kč ročně
  • Konzervativní odhad celkového potenciálu je až 3,6 miliardy Kč ročně (data DIH, Czech Tourism)
  • Podle starosty Špindlerova Mlýna se dnes vybírá cca 17 mil. Kč ročně, ale odhad je, že by se mělo vybírat až 39 mil. Kč ročně
  • Další obrovský podíl šedé ekonomiky pro státní rozpočet: daně z příjmu, DPH a další poplatky – nyní neodváděno nejméně 1.2 miliardy Kč ročně do státního rozpočtu
• Na příkladu Barcelony, Berlína, Lisabonu nebo Benátek lze jednoznačně ukázat, že to má obrovský dopad do cen bydlení – nekontrolovatelný nárůst investičních bytů vede k raketovému růstu cen bytů i dlouhodobých pronájmů
• Jako opačný příklad dobré praxe je centrální vídeňský obvod 1, kde krátkodobě mohou pronajímat část svých bytů jen ti, kdo tam opravdu bydlí, byznys s investičními byty je zakázán – ceny bydlení se ustálily na snesitelné hranici
• Zjednodušeně lze říci, že kdo je proti zákonu, hlasuje pro zvyšování cen bydlení

Samotný systém „e-Turista“

• Systém je transparentně vysoutěžen a první pilotní projekty mají být zahájeny do konce roku, systém bude spuštěn v roce 2026

Argumenty PRO:

• Budeme vědět, kolik ubytovacích zařízení máme (každý, kdo bude chtít prodávat přes velké platformy, bude muset mít unikátní klíč, který získá po registraci do systému
• Zvýší to významně naši bezpečnost
  • Hasiči budou vědět, kolik lidí je ubytováno a v případě požáru nebo jiné katastrofy budou vědět, kolik lidí hledat
  • Policie bude mít rychle a efektivně data o ubytovaných cizincích, což pomůže zvýšení bezpečnosti
• Větší ochrana osobních údajů
  • Dnes je vše v papírové formě s plnými iniciály ubytovaných, problémy s archivací a ochranou dat
  • Úředníci v systému uvidí pouze unikátní číslo ubytovaného a počet ubytovaných za danou dobu, nikoliv data o ubytovaných.
• Jednodušší administrativa:
  • Úředníci snadno vyměří ubytovací poplatek a budou snadno kontrolovat případné „černé pasažéry v systému“
  • Hotely své systémy s e-Turistou snadno propojí a budou data posílat jednoduše a rovnou
• Rovné podmínky pro všechny:
  • Významně se omezí černá ekonomika i šedá zóna
  • Vítají to poctiví podnikatelé, podobně jako u EET (asociace hotelů, svazek horských obcí a řada dalších

Argumenty PROTI:

• Zvýšení administrativy – nesmysl, protože už to vše existuje, je to v papírové podobě, naopak se zjednoduší díky digitalizaci (viz výše)
• Ochrana osobních údajů – nesmysl, lepší ochrana a regulace přístupu, protože obce dostanou unikátní číslo ubytovatele a počet ubytovaných, budou záznamy o neoprávněných přístupech
• Komplikovanější práce pro policisty a hasiče – nesmysl, hasiči si přímo dohodli pozměňovací návrh, aby se do systému mohli v případě krizové situace podívat na počet ubytovaných, policie si napojí vlastní systém a ubyde jim práce v terénu s papírovými knihami hostů
• Nutnost registrovat do 24 hodin – kritici požadují lhůtu 2 pracovních dnů, jde o technickou změnu, která je asi snadno prosaditelná ve 2. čtení
• Nesouhlas s možností obcí a měst vydávat závazné vyhlášky o krátkodobém ubytování – zde jde zjevně o souboj byznysu a samospráv, kdy v zájmu obcí a jejich obyvatel je postupovat podle příkladů z velkých měst po celé Evropě. Ministerstvo vnitra se zjevně obává nutnosti přezkumu některých vyhlášek, ale to není důvod k zamítnutí zákona
• Ostatní výjimky (ubytování cizinců zdarma apod.) lze řešit prováděcími předpisy
• Předkládaný zákon je pro ČR výhodnější než přímo uplatnitelné evropské nařízení